Šampaňské, král mezi šumivými víny

27.10.2023

Šampaňské, král mezi šumivými víny

Šampaňské – nejznámější mezi šumivými víny. Symbol noblesy, který nesmí chybět při žádné slavnostní příležitosti. To vše se nám vybaví, když se řekne šampaňské. Nedávno jsme portfolio Fenix Drinks rozšířili o značku Pierre Legras, která se pyšní mnohaletou rodinnou tradicí. A protože 27. října slavíme Mezinárodní den šampaňského, je na místě povědět si o něm něco víc.

Kdy šampaňské vlastně vzniklo? První bublinky v roce 1693 údajně vynalezl francouzský benediktinský mnich a sklepmistr Dom Pérignon v kraji Champagne. Měl tehdy prohlásit, že „pije hvězdy“. Ve skutečnosti je ale pravděpodobnější, že se nejprve pokoušel bublinky z vína odstranit a takovéto víno považoval za nepovedené. Ačkoli se už nedozvíme, jak to bylo doopravdy, Dom Pérignon je považovaný za duchovního otce šampaňského.

Pravidla výroby

Abychom mohli šumivé víno nazývat šampaňským, musí vznikat výhradně v oblasti Champagne. Má totiž ochrannou známku zeměpisného původu (AOC – Appellation d'Origine Controlée). K výrobě lze použít pouze povolené odrůdy, a to Chardonnay, Pinot Noir, Pinot Meunier, Pinot Blanc, Pinot Gris, Arbane a Petit Meslier. Přísná pravidla platí nejen na vinici, ale i ve sklepích – u šampaňského je zásadní, aby proběhla tzv. méthode champenoise, tedy sekundární fermentace v láhvi. Poté víno musí zrát na kalech minimálně 15 měsíců. Pokud se jedná o ročníková vína, je doba zrání minimálně 3 roky.

Druhy šampaňského

Zmínili jsme ročníková a neročníková vína. Jaký je mezi nimi rozdíl? Ročníková šampaňská pocházejí z jednoho jediného roku sklizně. Vyrábějí se obvykle ve výjimečně úrodných ročnících, kdy kvalita hroznů slibuje obzvláštní potenciál. Neročníková vína naopak patří ke klasice všech výrobců. V cuvée se mísí několik ročníků či odrůd, aby se docílilo konstantní chuti a kvality.

Šampaňské můžeme dělit také dle barvy na bílé a růžové. Pokud nás zajímá obsah cukru, můžeme rozlišovat širokou škálu cukernatosti od brut nature (ultra suché šampaňské, jehož obsah cukru je menší než 3 g/l) až po doux (sladké šampaňské – obsah cukru je 50 g/l a více).

Podle vinic se nám nabízí tři možnosti dělení šampaňského, respektive hroznů, z něhož vzniká. Premier Cru označuje vinice, které produkují prémiové hrozny. Takto označené šampaňské však může obsahovat i hrozny z Grand Cru vinic. Nese-li láhev označení Grand Cru, pochází hrozny pouze z těchto oblastí. Ostatní šampaňská řadíme mezi nespecifikovaná. Patří mezi ně všechna, která obsahují hrozny z „běžných cru / vinic“. Nicméně i ta mohou obsahovat určité procento Premier Cru nebo Grand Cru hroznů.

Šampaňské má v současnosti punc výjimečnosti. Je spjaté s řadou speciálních okamžiků, slavností a společenských událostí. Nemělo by proto chybět ani na vašem stole. Šampaňské Pierre Legras nabízíme v šesti variantách, od brut nature přes rosé až po ročníkové láhve, určitě si mezi nimi tedy najdete svého favorita.

Mimochodem, šampaňské je skvělé nejen samotné, ale i coby součást koktejlů. Vyzkoušejte například Bobby's French 75 nebo Barbadian Bubbles.

Autor: Soňa Hanušová & Anna Randárová